Z deníku...
ŠKOLNÍ ROK 2011/2012
Začínáme další školní rok, na novém místě, scházíme se na lesní chatě v Překlášteří. Zázemí je jako z pohádky a okolí velmi rozmanité - opuštěný sad, nekončící lesy, rybník, řeka... Už se těšíme, až vše prozkoumáme.
ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
Přivítání léta a rozloučení se školním rokem
21. června jsme se sešli – všechny děti ze školky, rodiny a další naši kamarádi, abychom společně oslavili nejdelší den v roce - den letního Slunovratu. Odpoledne jsme se prošli po heroltických loukách a nasbírali si květiny a bylinky, které mají v tento den největší sílu. V táboře jsme se řádně vyzdobili a pak už jsme se radovali a veselili u ohně, bubnů i dobrého jídla.
Oslavovali jsme nejen Slunce, přírodu a všechny její živly, ale také celý školní rok v Herolticích, kde nám bylo tak dobře. Oslavili jsme i naše předškoláky, které čekalo vykročení do další životní etapy – nástup do 1. třídy.A když jsme se večer před ulehnutím podívali mezi stromy, blikalo na nás tisíce světýlek svatojánských broučků, večer to byl opravdu kouzelný.
Bylo to pro nás i rozloučení s Herolticemi a okolními lesy a loukami. Příští rok putujeme na jiné místo - do lesní chaty u Předklášteří.
slunovrat2011.jpg
JARO 2011
Teplé dny nás lákají ven i odpoledne. Už se nám nechce zůstávat v chatě, raději si hrajeme na louce a u potoka. Jaro v nás probouzí nové síly a vydáváme se zkoumat další místa v lese. Dobře je nám u studánky, potůčku i v „Ulitovém městě“.
Od dubna máme před chatou postavené týpí, venku už tedy můžeme trávit celý den. Život v týpí je dobrodružný. Kromě nás se tam zabydlela i další zvířátka z louky, postupně si tedy zvykáme na jejich společnost. A když zrovna prší, hřejeme se a sušíme u ohně.
Podívali jsme se také na farmu do Pejškova. Tentokrát jsme putovali na koňském hřbetě až z Heroltic. Na farmě bylo živo - na čerstvě narozená jehňátka, kuřátka nebo housátka jsme se nemohli vynadívat.
Velikonoční týden ožil barevnými vajíčky a pletenými pomlázkami. Zjišťujeme, že z čerstvých vrbových proutků se dá vymyslet a vytvořit ještě mnoho báječných věcí.
Březen
Jaro už se blíží, cítíme to každým dnem. A také příroda nám dává první zprávy o přicházejícím jaru - na začátku března jsme viděli přilétat divoké husy, na zahrádkách i v lese rozkvétají první sněženky, vylézají brouci, pavouci, vylétávají první včelky, nad polem slyšíme zpívat skřivánka. Už tolik nepospícháme zahřát se do chaty, dopoledne v lese se nám prodlužují, probouzející se příroda má pro nás mnoho lákavých zastavení.
Ke konci Masopusta jsme si na chatě smažili koblížky. Nejdřív jsme ale museli nasbírat hodně suchého dřeva, aby je bylo na čem smažit. Maminky pomohly zadělat těsto, ze kterého jsme si malé koblížky vykrájeli, pak naplnili marmeládou. To jsme si báječně pochutnali.
První jarní den jsme přivítali společně i s rodiči. Počasí se vydařilo, sluníčko nás hřálo již od rána. Vytvořili jsme si velikou Morenu ze suché trávy, z ulit a peří jsme ji udělali korále a náušnice. A pak jsme se vydali ji pustit po řece pryč. U řeky jsme se s ní rozloučili, zapálili ji a poslali po vodě. Moc se ji od břehu nechtělo, ale pak si ji přeci jen proud odnesl pryč , její zimní vláda už skončila. Jaro jsme oslavili piknikem na ostrově v řece a domů jsme si ještě odnesli vesele nazdobená líta.
Únor
Na Hromnice jsme pozorovali počasí - která z pranostik by se mohla letos vyplnit? Utěšila nás pranostika: „Na Hromnice zimy polovice“, ale trošku jsme se zalekli teplého dne a občas vykukujícího sluníčka, protože se také říkává: „Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více“. Ani skřivánek, nám nepřiletěl vrznout, tak si budeme muset na jaro ještě chvíli počkat. Zato ostatní ptáci, kteří tu s námi tráví zimu, už začínají jaro volat svojí písničkou. Jejich veselé čimčarání nás doprovází každý den a někdy se k nim i s chutí přidáme a zpíváme si pro radost. Také pozorujeme hnízda, která jsou v bezlistých stromech a keřích dobře vidět. Přemýšlíme, kdo v nich asi bydlí či bydlel a zda-li se do nich na jaře zase vrátí, nebo si postaví nové? A jak si takové hnízdo vlastně staví? Ze suché trávy a klacíků si splétáme podobná hnízda, za nedlouho už máme celé Ptačí město.
Suchá tráva je výborný materiál i pro další tvoření - splétáme si koruny, šperky, dlouhé copy, z klacíků vznikají nové modely letadel nebo panenky a lesní skřítci.
Sluníčka si ale neužíváme dlouho, teplé a skoro jarní dny vystřídaly opět silné mrazy. V mrazivých dnech nás to nejvíce táhne k potoku. Přes noc tu vznikají zajímavé ledové útvary, každý den jiné. U chaty se velké louže proměnily ve skvělé kluziště. Stačí pár dřívek nebo kousky kůry a hurá bruslíme!
Páteční dny teď jezdíme plavat do bazénu v Lomnici. Je příjemné se po plavání ohřát ve vyhřáté sauně.
Obrázky z únorových dní je možné si prohlédnout v naší fotogalerii.
Leden
Lednové počasí nám připravilo velmi pestré dny. Sníh a mráz střídalo bláto a skrz husté mlhy se občas protáhly i paprsky slunce. V mrazivých a sněhových dnech jsme si stále užívali sáňkování – způsobů, jak sjet z kopce dolů, je nekonečně mnoho.
Když přišla obleva a sníh vystřídalo bláto, vyrazili jsme na průzkumné výpravy dále do lesů, stavěli jsme lesní domky a ohřívali se na sluníčku, které nabíralo stále větší sílu. Zima se přehoupla do své druhé poloviny, poznali to i ptáci, kteří zpívají mnohem hlasitěji a radostněji, pozorujeme a posloucháme je každý den.
A když po oblevě přišel opět mráz, objevili jsme na mnoha místech bezvadné ledové klouzačky. To je panečku trénink rovnováhy!
Objevili jsme další recept na zahřátí: v nejtužších mrazech jsme si rozdělali ohýnek na ohništi u chaty. Zahřálo nás především neustále běhání pro zásoby suchého dřeva a hlavně radost, že se nám podařilo oheň společnými silami rozdělat a udržet.
Pestré je nejen lednové počasí, ale i náš program. Jedno lesní dopoledne jsme se vypravili za koníky na ranč rodiny Zajíčkových v Herolticích. Nahlédli jsme do stájí, děti si vyzkoušely koně vyčistit a připravit na vycházku. A pak už jsme vyrazili na výlet, doprovázelo nás i malé rozpustilé hříbě.
Jiné dopoledne nás navštívili revírníci a lesní pedagogové – Jarek a Mario z Lesů ČR. Ukázali nám les zase z jiného pohledu, než ho objevujeme my. Procházka lesem byla s nimi velmi veselá a zajímavá. Dozvěděli jsme se o lese mnoho nového a ještě si u toho zahráli spoustu her.
Ke konci ledna jsme v KLubu přivítali naši novou asistentku Kamilu.
Páteční výpravy:
Již tradičně jsme se vypravili do ZŠ v Doubravníku, předškoláci už se cítí ve školní třídě jako doma. Také jsme se podívali do Podhoráckého muzea v Předklášteří na výstavu loutek a jedno páteční dopoledne jsme strávili mezi pohádkami a příběhy v tišnovské knihovně.
Prosinec
Celý kraj nám zasypal sníh, hurá jdeme sáňkovat!Sníh je každý den úplně jiný, mrazivé dny střídá obleva, někdy chumelí, jindy se sníh třpytí ve slunci. Čerstvý sníh je jako prachová peřina a báječně se hodí na válení sudů a tvoření „andílků“, z mokrého sněhu se zase dobře dělají koule a staví sněhuláci. Z kopce dolů to sviští vždy. Sníh je i dokonalá tabule pro zimní obrazy a jak jinak malovat a psát než rampouchovými pastelkami.
Čekání na Vánoce si každý den zpříjemňujeme zpíváním koled a vánočním tvořením - vyrobili jsme si adventní věnec, odlili jsme si svíčky a ozdoby na stromeček ze včelího vosku, vyzdobili si vánoční papír. Chatu nám provoněli medové perníčky, mňam jak byly dobré! Donesli jsme na ochutnání i dětem ze ZŠ v Doubravníku.
Adventní čas jsme zakončili Vánoční slavností a pozvali rodiče do našeho lesního království. Společně jsme si našli stromek, který jsme ozdobili zvířátkům. Ve vyhřáté chatě nás čekal pečený pstruh a pak malé andělské zpívání, cukrování a radování.
Listopad
Ze začátku listopadu si užíváme krásný barevný podzim i pozdní „babí léto“. Sluníčko má přeci jen ještě sílu a tak se snažíme co nejvíce paprsků nachytat, než přijdou sychravé dny.
10. 11. v předvečer sv. Martina jsme si uspořádali Martinskou slavnost. Sv. Martin nám ale místo sněhu přinesl bílou mlhu. Zahřála nás pečená husa i světlo z lucerniček, které jsme si vyráběli z podzimního listí.
Průzkumné výpravy směřujeme na kopec Dřínová. Máme odtud pohled široko daleko, celý kraj jako na dlani – jako v divadle. V podzimním blátě nacházíme mnoho stop od místních obyvatel lesa. Hádáme, komu která asi patří, zkoušíme si některé stopy odlít do sádry. Stopy nás zavedly až do malého lesíka, který skrývá nejen krmelec pro zvířata, ale i spoustu domečků lesních skřítků a víl. Ke konci listopadu přišel první sníh, připomněl nám, že zima už je za dveřmi.
Páteční výlet nás zavedl na farmu do Pejškova. Cestu jsme si vychutnávali z koňského sedla. Také jsme zavítali do brněnského divadla Polárka na představení Kolotoč Cirkusu Legrando.
Říjen
S novým školním rokem si náš lesní klub našel i nové místo. Základnu máme v sokolské chatě kousek od Heroltic. Místo jsme si oblíbili již při našem prázdninovém pobytu. Chata nám poskytuje příjemné a teplé zázemí pro oběd, odpočinek i odpolední program.
První říjnové dny a týdny trávíme poznáváním. Pozkoumáváme nové prostředí, seznamujeme se s průběhem dne i celého týdne. Scházíme se teď každý den od pondělí do pátku.
Říjen pro nás má první studená rána i krásné sluneční dny, kdy si jen tak lehneme do trávy a vyhříváme se. Při průzkumných výpravách do okolí se necháváme vodit srnčími stezkami. Nacházíme místa, kde je krásný pohled na celé údolí Pejškovského potoka. Rozhled je krásný ze skalnatých kopců i z korun stromů. Brzy přicházíme na to, kterým místům je lépe se vyhnout – někde na nás číhal trnkový a šípkový prales, jinde zákeřná bažina.
Odpoledne strávená na chatě jsou také velmi příjemná – po dobrém domácím obědě od našich maminek si zalezeme do teplých pelíšků, čteme si příběhy, nebo si jen tak povídáme. A po odpočinku ještě zbývá čas na další hry a tvoření.
Každý pátek navštěvujeme různá zajímavá místa na Tišnovsku, někdy si vyjedeme za kulturou i někam dál. V říjnu jsme byli poprvé v Základní škole Doubravník. Podívali jsme se do vyučování za prvňáčky a druháky, měly zrovna hodinu výtvarné výchovy. Do tvoření se zapojily i děti z lesního klubu. Do školy jezdíme pravidelně jednou za čtrnáct dní.
V Předklášteří jsme také navštívili jednu třídu – tentokrát ale z dob našich babiček a prababiček - v Podhoráckém muzeu jsme se byli podívat na výstavu „Školní kabinet“ a zapojili se do programu připraveného místní etnoložkou.
ŠKOLNÍ ROK 2009/2010
Červen 2010
21. – 25. 6.
Poslední týden lesního roku jsme si v lese zpestřili vyráběním loutek z ovčí vlny, klacíků a dalších přírodnin. Počasí nám přálo a krásně nás hřálo. V hnízdě jsme se rozloučili společným hraním a zvuk zvonivých misek nás doprovodil vstříc prázdninovým dobrodružstvím.
V neděli 20.6. jsme v Pejškově s dětmi a rodiči oslavili večer Slunovratu a příchod léta. Uvařili jsme si čaje z léčivých bylin, které mají v tento den největší sílu, upletli květinový věnec pro náš pramen živé vody a pak společně slavili a hodovali u ohně v týpí. Někteří si nejkratší noc v roce prožili přímo v lese, pěkně u ohně v týpí zachumlaní do spacáků.
31.5. – 4. 6. 2010
I k nám do lesa přichází krásné teplé počasí. Sluníčko vysouší bláto a my se vyhříváme v jeho paprscích. Pozorujeme, jak kolem nás rozkvétá louka mnoha barvami, v lese se objevují kloboučky houbových skřítků a ptáci zpívají stále veseleji.
Květen 2010
17. – 21.5.
Hrajeme si s počasím a počasí si hraje s námi. Velká vichřice nám ze stromů shodila spoustu větví, šišek a lístků – zkoušíme hádat, co ke kterému stromu asi patří.
Jedno ráno nám až skoro k bráně přihopkal zajíc, to bylo překvapení. Pak jsme zkoušeli hledat jeho stopy a našli stopy od mnoha dalších obyvatel lesa - tu ohlodaná šiška od veverky, tam bobky od srnky a kousek dál vyryté kořínky od divočáků.
Mechový kopec se nám díky samému dešti krásně zelená a koberců je víc a víc. Krásně se na jich jen tak odpočívá, krásně se na nich staví domečky a jiné stavby, a když se podíváme blíž, zjišťujeme, že v mechu je pěkně živo - bydlí v něm hodně brouků, mravenců a pavouků, každý jinak veliký, každý jinak barevný.
10. – 14.5.
Májové deštíky se mění v májové lijáky, sluníčko nás teď moc nehřeje, a tak se musíme zahřát sami rychlým kličkováním mezi kapkami a loužemi.
Když už je nám hodně mokro, jdeme se usušit do týpí k ohýnku, tam je příjemně. Posloucháme, jak déšť bubnuje na plachtu, a za chvíli se k němu přidáme s veselou písničkou. V teplém pelíšku si povídáme nebo čteme. A komu nevadí mokro a déšť, vyráží ven na průzkum tábořiště v dešti. V mokré hlíně se dobře kutají chodbičky a vodní kanálky. Voda, hlína, bláto...
Duben 2010
12. - 18. 4.
Tento týden se nám sluníčko schovávalo a chladné a deštivé počasí nás přimělo opět vytáhnout některé zimní oblečení. Jaro kolem nás se ale přehlédnout nedá. Vše je zase o něco zelenější a díky dešti i svěží. Na farmě u Jůlie se narodilo jehňátko a králíčci, byli jsme se za nimi podívat. Ale pak už rychle do lesa na naše mechové místo. Kolem je tolik suchých stromů, klád a kamení, ze kterých se výborně staví třeba lesní týpí. V táboře se zahříváme kopáním strouhy kolem týpí, aby nám do něj nestékala voda.
5. - 11. 4.
Příroda kolem se mění každým dnem. Pozorujeme, co vše začíná kvést a kdo se probouzí. V lese jsme našli nádherné místo kousek dál od brány. Je to kopec, porostlý mechovými koberci. Chodíme se tam vyhřívat na sluníčko, stavíme domečky pro lesní skřítky nebo jen tak odpočíváme na mechu. Je nám tak dobře, že zde strávíme i celé dopoledne, ani se nám do tábora nechce. V lese nám ale přeci jen vyhládlo, a tak už se těšíme na dobroty od maminek.
29.3. – 4. 4.
Na jarní brigádě jsme přesunuli společenské týpí a vybudovali nový přístřešek pro maminky. Postupně se zabydlujeme v nově přestavěném táboře. Hřejivé počasí nás vylákalo k potoku, který teče pod táborem. Také se připravujeme na velikonoce, pleteme si věnečky, pomlázky (či mrskačky) z vrbových proutků.
Březen 2010
Pátek 19.3. , pondělí 22.3. , čtvrtek 25.3. , pátek 26.3.
Jaro už se hlásí v plné síle, hřeje nás sluníčko a zpívá celý les. Povídáme si o ptáčcích, které se na jaře vrací do našich lesů, ukazujeme si, jak si staví hnízdo, zpíváme si společně s ptáčky, pozorujeme, jak se příroda probouzí po dlouhé zimě, těšíme se z každého krásného dne. V lese teď trávíme skoro celé dopoledne a tento čas nám uteče jako nic, pak už hladoví běžíme do tábora.
Čtvrtek 18.3.
Do lesa přišlo jaro. Ve školce jsme přivítali novou skupinku dětí. Poznávali jsme náš les a prozkoumávali cesty do tábora a tešili se z krásného dne.
Pondělí 15.3. 
Prožili jsme poslední opravdu zimní den. Počasí bylo divoké – chvíli chumelenice, chvíli slunce. Všichni už se ale těšíme na jaro, tak jsme se rozhodli, že zimu vyženeme pryč. V lese jsme si z klacíků a chrastí vyrobili loutku zimy – tzv. Moranu a vynesli ji z lesa ven. Poslední letošní sníh nám ale ještě poskytl mnoho zábavy – parádně se z něj dělaly koule a stavěly sněhuláci.
...
Pondělí 8. 3.
Tento den se na nás usmíval. Počasí se vydařilo, sluníčko svítilo, jen zima a mrazivo se tu stále drží. Z cesty k lesu je teď jedno veliké kluziště. V lese jsme si hráli na stromech i se stromy a moc nás to bavilo, tak jsme do tábora nepospíchali. Když jsme do tábora přeci jen dorazili, čekal nás společný program – pečení bramborových placek (minule jsme si na plackách moc pochutnali, tak jsme se rozhodli připravit si je znovu, tentokrát z trochu jiného těsta). Opět se povedly výborně a s meruňkovou marmeládou chutnaly báječně. Mňam.
Pátek 5.3.
Tentokrát jsme začali náš den na farmě u Jůlie. Navštívili jsme zvířátka, která na farmě bydlí (koně, ovečky, husy, slepice…), nepřišli jsme s prázdnou - donesli jsme jim trochu starého chleba a jiných dobrot. Viděli jsme, že husy už snesly vejce a budou teď na nich sedět, aby se narodila housátka. Některým ovečkám se co nevidět narodí jehňátka.Když jsme si vše prohlédli, zamířili jsme jako vždy k lesu do naší brány. Foukal silný mrazivý vítr, tak jsme po přivítání rychle vyrazili směr tábořiště. Mezi stany se nám vytvořila veliká ledová klouzačka, hodně jsme se napadali i nasmáli, než jsme se v táboře dostali, kam jsme potřebovali. Prožili jsme si v Pejškově moc krásný den.
...
Únor 2010
...
Pondělí 22. 2.
Ráno nás v Pejškově přivítalo sluníčko. A my jsme přivítali další rodinku. Jinak se nás sešlo o něco méně než obvykle, někoho přemohly nemoci a nachlazení. Cestou do tábora nás hřálo sluníčko, ale sníh byl ještě natolik zmrzlý, že se na něm daly válet sudy a dělat kotrmelce. Těšili jsme se do tábora na naše sněhové stavby. V iglú se vytvořila krásná rampouchová výzdoba, zato sněhová klouzačka už první tání nevydržela.
Dnes byl program poněkud netradiční v tom, že jsme si pekli na ohni placky z mouky – tzv. macesy. S dětmi jsme zadělali dvě těsta: jedno s kváskem a druhé bez kvásku. Ukázali jsme si, co je kvásek a pozorovali, jak na jedno těsto se musí čekat, až nakyne a druhé bez kynutí můžeme rovnou péct. Každý si vyválel svoji placku a na ohni jsme je upekli. Povedly se a se švestkovými povidly chutnaly báječně.
Pátek 19.2.
V Klubu jsme přivítali novou rodinku z Drásova. Teploměr pomalu stoupá nad nulu a přichází první tání. Klouzačka u lesa se nám proměňuje v jezírko. Také vyvěrající voda u lesa vytvořila malý potůček, který si hledá cesty v ledu. Pozorovali jsme, jak se naše známá místa mění při tání ledu a sněhu, pak už jsme ale pospíchali do tábora, převléci se do suchého.
Dnes s námi byli v táboře i dva tatínci – pustili se s dětmi do stavby iglú. Sníh už byl lehce mokrý a pěkně se lepil, stavba nám rostla přímo před očima. Nejvíce zábavy jsme si užili na sněhové klouzačce, která vyrostla hned vedle iglú. Po sněhových schodech se vyšplhat nahoru a pak hurá dolů! Komu se podaří nejbláznivější jízda dolů? Dopoledne nám uběhlo velice rychle, sladký oběd byl příjemnou tečkou za krásným dnem.
...
Pátek 12. 2.
Zimu si v Pejškově užíváme naplno. Kluziště u lesa je zase o něco větší, zajímalo by nás ale, jak vzniká? Odkud se tu všechen ten led bere? Po chvíli pátrání jsme objevili místo, odkud voda vyvěrá. Zkoumáme, jak se z malé strouhy po našem zásahu postupně stává jezírko. V základním táboře nás čeká oblíbená sáňkovací dráha. Sníh v tábořišti nám teď přináší mnoho radostí, ale říkáme se, co se asi bude dít, až přijde obleva. Proto jsme velmi uvítali pomoc tatínků, kteří se pustili do vykopávání strouhy kolem týpí. Teď už nás snad jarní tání neohrozí.
Pondělí 8. 2.
V Pejškově jsme zahájili druhé pololetí a sním přišlo i pár změn. V Klubu se budeme setkávat v pondělí a pátky. Chvíli potrvá než si na tuto změnu času zvykneme a něž se ustálí skupinky dětí ve školce. Dnes se sešlo ve školce 5 dětí. Zima nám přinesla opět nový sníh a před vchodem do lesa jsme objevili báječné kluziště. Velký mráz nás přiměl, abychom se brzy vydali ohřát do tábora, na cestu nám svítilo sluničko. V táboře jsme začali stavět iglú, ale mráz byl hodně silný, sníh přemrzlý a sypký, a tak jsme zatím vytvořili jen dobré základy a budeme čekat, až se trochu oteplí a sníh bude pevnější.
Leden 2010
Pátek 29. 1. 2010
V Pejškově nás čekala nová sněhová nadílka a krásné počasí k tomu. Tentokrát se nás sešlo o něco méně, někoho oslabil silný mráz a různá zimní nachlazení. Zato jsme ve školce přivítali novou rodinku z Brna, tak máme radost, že je nás zase více. Chvíli jsme pobyli v lese, ale pak už jsme rychle pospíchali do tábora zahřát zmrzlé prstíky. V táboře jsme si až do oběda užívali sáňkování. Také se nám podařilo dokončit krmítko pro ptáčky. Počasí si z nás dělalo „dobrý den“- chvíli slunce, chvíli chumelenice, ale i to přispělo k dobré náladě a bylo nám dobře.
Čtvrtek 28. 1. 2010
Pro malý počet účastníků a sliný mráz byla školka zrušena. Čas jsme využili ke schůzce organizátorů a plánování dalšího pololetí.
22.1.2010
pověsit. Po celém dopoledni venku nám vyhládlo velmi, a tak už jsme se nemohli dočkat oběda. Byl výborný, jako vždy od maminky Magdy!
21.1.2010
Pro malý počet nahlášených účastníků školka zrušena.15.1.2010
Spoustu zábavy už jsme si užili po cestě k lesu, která nám zabrala téměřčtvrtinu školkového času. Po uvítání v bráně jsme dětem navrhli cestu ke
krmelci. Abychom ho našli, vydali jsme se po stopách ve sněhu. Jako ve
čtvrtek, rozdělili jsme se spontánně na dvě skupinky, někdo šel ke
krmelci, někdo si hrál ve sněhu na louce. V táboře jsme se opět sešli a
v čase do oběda jsme si užívali sněhu a vyráběli kuličky pro ptáčky
ze sádla a zrní. Moc jsme si to užili a moc se nám povedly! Celý den nás
doprovázel kameraman, který natáčí reportáž o lesní školce do Tišnovské
televize.
14.1.2010
Celé dopoledne ubíhalo velice poklidně. V bráně jsme se přivítali achvíli si povídali o lesních zvířátkách v zimě, o tom, jaké dělají stopy
ve sněhu. Pak jsme se vydali ke krmelci. Po cestě jsme se rozdělili na
dvě skupinky, někdo se vydal přímo k táboru, někdo ke krmelci. V táboře
jsme se opět sešli a už nás čekal výborný oběd, který připravila maminka Viktorie.
...